I tak je to jako na houpačce, někdy je líp, jindy hůř, podle toho, který problém se k tomu nabalí. Stázka měla zbytky zraku. Když se jí však odtrhla sítnice a to málo se ještě zhoršilo, spadla jsem znovu do propasti. Ale snažím se být v pohodě a na dítě to nepřenášet,“ říká maminka nevidomé Stázky paní Bendová. Podle ní je důležité mít kolem sebe lidi, kteří podrží. Dovolená, divadlo, kino, vše je podřízeno postiženému dítěti, nemůžete od něho odejít. Je to také o snažení a boji, jak se s tím rodič dokáže vypořádat.
Co prožívá rodič nevidomého dítěte
„Dle mého názoru je třeba, aby to rodiče nevzdávali, protože děti jsou šikovné. Mnohokrát nás s manželem překvapilo, že Stázka zvládla i věci, o kterých jsme ani nepředpokládali, že by mohla s tímto postižením dělat nebo se je naučit. Rodiče by měli hledat různé cesty a setkávat se s ostatními. Rodina se nesmí se svým problémem uzavřít. Někteří to vzdají, dají dítě do internátu a nevšímají si ho. Nebo se tatínkové nedokážou zapojit do péče a nechají vše na mamince. Vztah manželů tak trpí a dost často končí rozvodem. Znám hodně rodičů postižených dětí, kde především tatínkové nevydrží a opustí rodinu. V takových situacích se ukáže, jak je manželství pevné“ vysvětluje J. Bendová.
Zkušenosti jsou k nezaplacení
Přes známé se rodiče Stázky dozvěděli o Občanském sdružení Asociaci rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých v ČR. Každoročně se účastí jejích setkání, kde se mohou podělit s ostatními rodiči o zkušenosti. To je velká pomoc, protože jednoduše zjistí, kterých chyb se mají vyvarovat a jak řešit různé problémy. „Tyto rady jsou neocenitelné. Je to mnohem lepší, než když vám někdo dá knihu renomovaného autora na dané postižení. Některé informace, které jsem dostala, mě uklidnily, protože jsem zjistila, že u těchto dětí je to tak nastavené a normální. Do té doby jsem se jen trápila,“ objasňuje paní Bendová. Prostřednictvím zpravodaje informuje Asociace o různých akcích, jako jsou například hmatové exkurze a koncerty.
Jak vnímá nevidomé dítě okolí
Stázce Bendové je 12 let, chodí do páté třídy základní školy v Praze na Červeném vrchu. Nikdy nenavštěvovala speciální školu, měla jen rok odklad. Před první třídou se jako integrované dítě musela naučit Braillovo písmo, aby mohla pracovat s ostatními spolužáky. Jako nevidomá silně vnímá sluchem. Při vyučování se musí pečlivě koncentrovat na paní učitelku. Slyší přitom i další zvuky jako padání tužek, šoupání nohou, vrzání židlí a podobně. Většina lidí vnímá všechny zvuky jako takový šum, kdežto pro nevidomého je to hodně unavující. Bez koncentrace nemá šanci zachytit to, co potřebuje. Jednou byla Stázka se školou na bubenické show a nelíbilo se jí to, říkala, že to byl hrozný rachot. Ostatní děti však byly nadšené. Pro ni bylo představení spíše utrpením. „Myslím si, že prostory pomáhají nevidomým lépe poznávat svět. U dcery se o něco málo toto vnímání zlepšilo, když začala chodit do školy a byla s ostatními dětmi. Spolužáci ji berou a nemá žádné problémy. Když potřebuje pomoct, rádi jí pomůžou.V naší škole je hodně dětí na vozíku a spolužáci je berou úplně normálně. Když jdou třeba bruslit, tak děti tlačí před sebou vozík po ledě a vlastně bruslí s nimi,“ říká maminka. Navazování kontaktů u nevidomých dětí je jiné. Nemají rády, když je někdo osloví na ulici. Nevědí totiž, kdo to je a proč se s nimi baví, pokud toho člověka podle hlasu hned nepoznají. Paní Bendová k tomu poznamenává: „Stázka při navazování kontaktu musela k dětem přijít blízko nebo na děti sahala. Spoustě dětí to bylo nepříjemné, protože mají svou diskrétní zónu, a proto ji někdy odstrčily.“
Jaké zájmy mají nevidomí
Stázka lyžuje, bruslí, plave, hraje na klavír. Hodiny klavíru navštěvuje ve škole Jaroslava Ježka, kde mají výuku i v Braillu a kde také našla hodně kamarádů. Ráda také maluje. Nakreslí si vždycky obrys, maminka jí říká barvy a ona to vybarvuje. V létě jezdí s tatínkem na kole. Společně s rodiči chodí pravidelně na koncerty pro rodiče a děti do Rudolfina. Miluje čtení i poslouchání. Když byla v kině na posledním dílu Harryho Pottera a některé souvislosti jí zřejmě unikly, řekla pak, že by si to ráda půjčila v knihovně v Braillu a v klidu doma přečetla. Jeden díl Harryho Pottera je 16 knih v Braillovu písmu. Stázka má výbornou paměť. Z hromady plyšových hraček dokáže určit podle hmatu, kterého plyšáka od koho dostala. Ani z nových věcí nemá strach. Začala chodit do Tyfloturistického oddílu, který je při Škole Jaroslava Ježka pro zrakově postižené. Jezdí s nimi na víkendy na hory nebo na letní tábor. Lezla třeba po skalách. V zimě chodí na bílou stěnu. Leze po ní a nebojí se.Výšku poznává podle hlasů, jak se vzdalují. Maminka tam s ní přestala chodit, protože se na to nemohla dívat. Loni začala Stázka chodit do skauta a je úplně nadšená. Doprovází ji tam jedna studentka z občanského sdružení Okamžik a velmi tak pomáhá rodičům.
Bez počítače to dnes nejde
Ani na počítač u Bendů nezapomínají, dnes je to pro děti už nutnost. Stázka se účastní kurzů v rekvalifikačním středisku pro nevidomé Dědina. V čem se liší počítač pro nevidomé? Odlišnost spočívá v tom, že nevidomý nepoužívá myš. Ovládá počítač s pomocí klávesových zkratek a numerické klávesnice. Když se přepne na Braillský řádek, vznikne výstup informací v Braillově písmu. Tak si nevidomý může v počítači přečíst emailovou poštu, ale i internet. Školáci mohou emailem poslat domácí úkol nebo slohové cvičení. Počítač má i hlasový výstup nebo speciální skener, který umožňuje neskenovat knížku a program ji transformuje do zvukové podoby. Jediná věc, která na počítači nejde, je matematika. Ta je tak složitá, že se musí dělat jen na psacím stroji. Pomocí šestibodu a mezerníku stroje lze napsat vše. Zlomky se však píší ve dvou řádcích, zvlášť čitatel a jmenovatel. Píší se na tom rovnice i chemické vzorce. Klávesnici musí nevidomý umět celou nazpaměť.
Pomůcky pro nevidomé jsou drahé
Podle názoru paní Bendové jsou věci pro nevidomé hodně předražené. „Když jsem chtěla Stázce koupit hodinky, tak nejlevnější stály dva a půl tisíce. Doma i ve škole potřebuje dcera psací stroj. Ten speciální pro ni stojí kolem 15-16 tisíc. Obyčejná hra „Člověče nezlob se“ pro nevidomé stojí 800 korun. Figurky jsou odlišené podle tvaru kloboučků a hráči je zasouvají do dírek.Chtěli jsme, aby Stázka měla mobil, aby nám mohla kdykoli zavolat. Ten nejlevnější pořídíte za osm tisíc. Počítač pro nevidomé vyjde na 200 tisíc korun.“
Když chodila Stázka Bendová do první třídy, natočila o ní Česká televize jeden díl do pořadu Tak to vidím já. Díl se jmenoval Stázka a je k nahlédnutí na odkazu:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169528029-tak-to-vidim-ja/20855211294-stazka/
