Neposední

Cestovatelé na vozíčku potřebují co nejpřesnější informace, a ty se jim manželé Folvarští rozhodli přinášet. Nejen, že oblíbené turistické objekty zkoumají a z hlediska bezbariérovosti podrobně popisují, ale na svých stránkách uveřejňují detailní fotografie přístupů do objektů, fotografie výtahů i toalet.

„Je spousta vozíčkářů, kteří jezdí na malých vozících a ti třeba nepotřebují dveře široké 90 cm, ale zase mají jiné omezení, které např. pro ně znamená, že se dokážou přesunout na toaletě směrem na levou stranu a na druhou stranu to třeba nedokážou, proto jsme začali sbírat informace tímto způsobem a všechny je zveřejňovat,“ uvádí Roman Folvarský.

Pro vozíčkáře, kteří nemají trpělivost prokousávat se údaji o šířkách a délkách, připravili u vybraných hotelů krátké videoreportáže, na kterých je z pohledu vozíčkáře zachycena cesta od vstupu do objektu, přes recepci, výtah až do pokoje a k toaletě a do koupelny.

Přátele zaujaly naše cestopisy

„Impulzem ke vzniku stránek byly reakce kamarádů, kterým jsme posílali zprávy z našich cest do zahraničí. Líčili jsme jim, co jsme který den zažili a naše vyprávění se jim hodně líbilo, tak nám řekli, jestli bychom je nechtěli dávat někam na internet, aby se tím mohli pobavit i jiní lidé. A také poučit. Tak jsme si řekli, že to tedy zkusíme a udělali jsme si stránky www.neposedime.cz a na ně jsme začali dávat popisy cest,“ vzpomíná na začátek projektu Roman Folvarský a pokračuje: „Potom jsme jeli na dovolenou do USA. Říká se, že tam je to takový ráj vozíčkářů, že tam mají všechno přístupné, ale zjistili jsme, že se to nedá tak jednoduše říct, je to podobné jako u nás. Najdete místa, která jsou stoprocentně přístupná a pak najdete místa, která se tváří jako přístupná pro vozíčkáře, ale nejsou pro ně přístupná vůbec. S přípravou cesty jsme si dali hodně práce a měsíce před dovolenou jsme seděli u internetu a prohlíželi si fotografie, jak který hotel vypadá, psali jsme dotazy, zda jsou pokoje opravdu bezbariérové. Nakonec jsme neměli na dovolené žádné problémy. Když jsme se vraceli zpátky, říkali jsme si, jestli má Česká republika vozíčkářům ze zahraničí co nabídnout, zejména v Praze.“

Praze se projekty líbí

Aby nemuseli vozíčkáři ze zahraničí nebo i z České republiky trávit tolik času před návštěvou Prahy na internetu, slouží jim stránky www.flyabout.cz. „Flyabout není žádná značka, jen jsme se snažili do angličtiny přeložit naše motto, z čehož vyšlo „Wheelchair Bound Yet Flyabout“. Na našich stránkách nemapujeme jen dostupnost jednotlivých objektů, ale třeba také, jaké jsou možnosti dopravy k nim,“ říká Klára Folvarská. Stránky jsou v pěti jazykových verzích, česky, německy, anglicky, italsky a japonsky. Pokryto je zhruba 60 hotelů, 13 kin, 25 divadel, 18 muzeí, 19 galerií a další prostory pro konání hudebních nebo sportovních akcí nebo veletrhů. U některých objektů jsou nyní nově kromě fotografií i krátké videozáznamy, které ukazují dostupnost těchto míst z pohledu vozíčkáře. „Praha není zcela pokrytá a ani zřejmě nikdy nebude, protože se ty lokality stále mění, přesto je na našich stránkách už spousta cenných informací nejen pro vozíčkáře, ale třeba i pro starší lidi, kteří se už hůře pohybují. Nyní jednáme o napojení našich stránek na Pražskou informační službu. Všechny projekty, které jsme zatím podali, byly realizovány právě ve spolupráci s Hlavním městem Prahou. Systém je nicméně natolik univerzální, že si umím dobře představit jeho propojení i s jinými městy,“ popisuje zázemí projektů Roman Folvarský.

Na fotbal si u nás vozíčkář nedojde

„Pokud si chcete v Praze zajít na fotbal, tak na Spartu nebo na Slavii se dobře dostanete, ale zpátky už je to horší. Jednou jsem jel na vozíčku na fotbal na Slavii, utkání končilo před jedenáctou v noci a já jsem věděl, že mi jede jen jeden bezbariérový autobus a jedna bezbariérová tramvaj. Po 23. hodině už bezbariérové tramvaje ani autobusy v těch místech nejezdí. Když jsem přišel na zastávku, byl jsem tam jako první, mezitím tam přišli další diváci, já jsem zamával na řidiče a on dal najevo, že o mně ví, jenže dovnitř se nahrnuli chodící lidé a řidič je už z vozu nedostal, aby mi mohl vyklopit plošinu. Já už se dovnitř na vozíku nedostal a nastal velký problém. Zůstal jsem ve Vršovicích a ve 23 hodin už nic bezbariérového nejelo. Až brzy ráno jel další vhodný spoj. A co v té chvíli dělat? Stejné je to i na Spartě, můžete se tam teoreticky i prakticky dostat, ale zpátky se nedostanete,“ sděluje své zkušenosti vozíčkáře a fanouška pan Folvarský.

Vozíčkáři jako potenciál pro turistiku

Manželé Folvarští se zúčastnili i konference o turistickém ruchu v EU, kde se dozvěděli mimo jiné, že v Evropě je potenciál milionů lidí, kteří jsou buď handicapovaní nebo staří, čili mají pohybové problémy, a rádi by cestovali. Na ně jsou navázáni zdraví lidé, kteří s nimi cestovat chtějí. Dohromady vytvářejí skupinu 60 milionů potenciálních turistů. Kdyby si hoteliéři uvědomili, jaký je to obrovský potenciál, tak by pro handicapované možná udělali něco navíc. Zatím je podle slov manželů Folvarských někteří vnímají spíš jako problém, a tak je stále co zlepšovat. „Když vám na konečné metra Dejvická napíšou, že nefunguje výtah a nejbližší bezbariérový vstup do metra je na Muzeu, a nenapíší vám, jak se tam máte dostat, tak je něco špatně,“ uvažuje Klára Folvarská. Flyabout je vlastně speciální mapa Prahy, kde se lidé s pohybovými obtížemi mohou dozvědět, jaké volit trasy, kam se mohou podívat a naopak kde jsou pro ně dveře spíše zavřené. Na své projekty částečně přispívají Folvarští i z platu, který pobírají ve svém zaměstnání, je to tedy napůl práce a napůl koníček. Také na dva zaměstnance, kteří připravují podklady pro mapování přístupnosti objektů, dostávají pouze částečnou dotaci. Je tedy otázkou, jestli se do budoucna budou jejich projekty nějak významně rozšiřovat, třeba už zmiňovaným začleněním jiných měst do projektu Flyabout, nebo zda zůstanou omezeny na Prahu. V současnosti jednají s různými institucemi o využití nasbíraných informací. Systém podávání informací o přístupnosti objektů v tabulkách, který vyvinul sám Roman Folvarský, je velmi dobře propracovaný. Díky tomuto projektu se může rozvíjet cestovní ruch handicapovaných nejen z České republiky, ale i ze světa. Praha se tak pro ně stává čitelnější.