V seniorském věku a s kardiostimulátorem stále sportuje
Rodilý Kladeňák Emil Náprstek oslavil letos v září 74. narozeniny. Je bývalým vrcholovým sportovcem. V sezoně 1956-57 se stal s kladenským dorostem mistrem republiky v ledním hokeji. Koncem sedmapadesátého roku poprvé nastoupil v ,,A“ týmu dospělých, který startoval v nejvyšší hokejové soutěži. V letech 1958-1959 pak reprezentoval i v juniorském týmu tehdejšího Československa. Na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století absolvoval základní vojenskou službu na Slovensku, kde hrál za Duklu Zvolen a Duklu Banská Bystrica. Od roku 1962 do roku 1967 nastupoval za SONP Kladno v nejvyšší hokejové soutěži. Odehrál v ní celkem 143 utkání a nastřílel 19 branek. „V kladenském áčku jsem začínal jako útočník, ale poté jsem se přeškolil na obránce. Tehdy se hrál pomalejší, ale techničtější a mnohem méně tvrdší hokej. Proto přeškolení na beka nebylo tak těžké. Nejhorší pro mě bylo zvládat časté bruslení pozadu. Měl jsem ale štěstí na vynikající spoluhráče v obranné dvojici. Začínal jsem s reprezentantem Standou Bacílkem a končil s pozdějším trojnásobným kapitánem československých mistrů světa Frantou Pospíšilem. Oba patří ke skutečným legendám nejen kladenského, ale i celého československého hokeje,“ vzpomíná Emil Náprstek na mládí.
S vrcholovým hokejem skončil pan Náprstek poměrně brzy v 27 letech, ale nikoli s aktivním sportem. Hokej hrál ještě celých sedm let v nižší soutěži a sportovat nepřestal ani poté, co pověsil brusle na hřebík. „Aktivnímu sportu jsem se věnoval celý život a vlastně se mu věnuji i dnes, když už jsem delší dobu ve starobním důchodu,“ říká muž, který i v důchodovém věku stále pracuje jako vrátný v kladenské PP-klinice. Od sportování ho neodradily ani závažné zdravotní problémy. „Již někdy před 15 lety mi byly voperovány tři by-pasy a brzy i první kardiostimulátor. Ten mám dnes již druhý, ale cítím se dobře,“ uvádí pan Náprstek. Kromě kardiostimulátoru má bývalý vrcholový hokejista i endoprotézy v obou kolenou. „Cítím se dobře a mohu bez problémů lyžovat, jezdit na kole, nebo si zahrát tenis,“ říká muž, který jako divák nevynechá jediný hokejový, fotbalový či volejbalový zápas. Jen ho prý mrzí, v jaké krizi současný kladenský sport je.
Text i foto: Luboš Hora
