Anna Sadská
Problémy v manželství i v práci
Ve 22 letech se Anna vdala, ale manžel nadměrně holdoval alkoholu a navíc měl též psychické problémy – fobické stavy strachu z lidí. Dokázal po určitou dobu jen chodit do práce a jinak téměř nevycházel z bytu. A tyto skutečnosti se výrazně podepsaly na dalším psychickém stavu paní Anny. „Pak už ale manželovy problémy byly tak silné, že mu přiznali nejprve částečný a později plný invalidní důchod,“ uvádí Anna. Přesto společně vychovali dvě děti. Po mateřské dovolené se Anna vrátila do zaměstnání, kde to sice zpočátku šlo, ale časem se objevily pracovní a vztahové problémy s nadřízenými i spolupracovníky. „Znovu se mi vrátily úzkostné stavy, které však již byly podstatně silnější. Nadřízení se na mně hodně zaměřili, jednalo se do jisté míry až o vyložené šikanování. Dobré vztahy jsem neměla ani s některými kolegy a mou chatrnou psychiku to stále více rozhazovalo,“ vysvětluje Anna.
Pokusy o sebevraždu a pobyty v Bohnicích
Když se pak přidaly i problémy v rodině, byla paní Anna už ve velmi špatném stavu a po letech znovu vyhledala psychiatra, ke kterému pak začala docházet pravidelně. „Manžel začal znovu hodně pít, syn měl potíže s toxikomanií a ideální nebyl ani vztah s dcerou. Když přibyly i finanční starosti, protože celou domácnost jsem táhla vlastně sama, bylo toho na mně už moc a pokusila jsem se o sebevraždu,“ svěřuje se paní Anna. To se stalo v roce 2008 a tentokrát už se hospitalizaci v psychiatrické léčebně nevyhnula. „Byla jsem skoro měsíc v bohnické léčebně a po propuštění ještě tři čtvrtě roku v pracovní neschopnosti. Pak mi přiznali hned plný invalidní důchod,“ říká Anna. Do práce, která pro ni znamenala značné psychické zatížení, už tedy nemusela, ale začaly zase velké problémy doma, hlavně finanční. Manžel utápěl svůj důchod v alkoholu, syn zase stále potřeboval peníze na drogy a navíc byl nezaměstnaný, a paní Anna tohle všechno pochopitelně nemohla ze svého důchodu utáhnout. Došlo to až tak daleko, že rodina kvůli dluhům přišla o byt a nakonec se zcela rozpadla. U Anny pak následovaly další pokusy o sebevraždu a další pobyty v Bohnicích.
Konečně žít normální život
V současné době je Anna hospitalizována na lůžkovém psychiatrickém oddělení léčebny v Sadské (okres Nymburk). Dnes, po všech prožitých strastech, se Anna ke svým problémům staví již podstatně zodpovědněji. „Sehnala jsem si pronájem, kde zatím bydlím se synem, dcera se již osamostatnila a žije si vlastním životem, a manžel se přestěhoval ke své matce. Já se teď chci dát v Sadské nejprve psychicky do pořádku a do budoucna mám v plánu začít sama úplně nový život. S manželem se ale chci rozvést a problémový syn se doufám přestěhuje k otci a babičce. Mým přáním a cílem je najít si nového, pokud možno bezproblémového partnera a konečně začít žít normální život,“ uzavírá paní Anna.
Text a foto: Luboš Hora
Úzkostné stavy - patří mezi nejčastější psychické problémy. Některé druhy, jako fobie nebo panické záchvaty, mohou mít genetický podtext, protože mají tendenci se vyskytovat v určitých rodinách. Jiné, např. posttraumatický syndrom, jsou následkem silného stresu během přírodní katastrofy, násilného činu nebo závažného poranění. Úzkost zhoršují některé faktory, jako stres, velká dávka kofeinu, kouření, požívání alkoholu nebo drog a některé léky. Úzkost mohou spustit i alergické reakce a u žen se někdy vyskytuje jako součást premenstruačního syndromu.
- mírné až ochromující pocity úzkosti (panika) v běžně neškodných situacích - pocení, zrychlený tep, bušení srdce a rychlé dýchání (hyperventilace) - závratě, pocity na omdlení, nebo dojem, že se něco přihodí. Léčba Léky Na úzkostné stavy se obvykle podávají benzodiazepiny (např. Diazepam, Nitraze pam, Oxazepam, Neurol, Xanax), betablokátory (např. Inderal, Sectral) nebo různá antidepresiva (např. Deprex, Ludiomil, Prozac, Zoloft). Anxiolytika ze skupiny benzodiazepinů vedou po 12 týdnech léčby asi 90 procent pacientů s panickými záchvaty k významnému zlepšení a 50 procent se záchvatů zbaví zcela. Benzodiazepiny jsou naneštěstí návykové, proto by léčba neměla trvat déle než 3 měsíce, aby se riziku závislosti předešlo. Mohou rovněž působit ospalost a malátnost, v kombinaci s alkoholem dokonce život ohrožující poruchu dýchání. Psychoterapie Psychologická léčba zahrnuje individuální techniky, skupinovou léčbu a kognitivní postupy, které učí pacienty rozpoznat včas příznaky nastupující paniky a jak ji odvrátit. |
