Peníze jsem mu jako ta největší hlupačka půjčila, ale naštěstí jsem si nechala podepsat smlouvu.
A výsledek je asi zřejmý. Peněz ani úroků a ani úroků z prodlení jsem se samozřejmě nedočkala. Na obhajobu jsem si vyslechla povídání o špatné finanční situaci pro všechny zdravé, silné a schopné.
A teď následuje popis mého dalšího postupu: je třeba napsat žalobu, tuto žalobu doručit příslušnému soudu, pak následuje asi půlroční čekání, až můj případ přijde na řadu, nyní bude probíhat asi půlroční jednání u soudu, po získání rozsudku musím čekat jeden měsíc na nabytí právní moci a potom přijde konečně čas předat celý případ exekutorům. Pokud si myslíte, že vaší investicí je pouze čas, rychle se proberte. Vše stojí peníze, které samozřejmě můžete vymáhat z dlužníka. Čeká vás tedy ještě jedno soudní kolečko. Uvidíme se tedy za pár let a můžeme si povídat o rychlosti jednotlivých soudů.
Vy, zdraví zlodějíčkové, mluvíte o osobách se zdravotním postižením jako o mrzácích. Možná vás uklidní, že my o vás smýšlíme úplně stejně.
